Povídka předvánoční, aneb 13. Kočka do smečky.
Čekají mě dva psi, moji mazlíci. Rád jim říkám třeba „vy štěňátka moje“, to když jsou hodní. Jindy zase „vy bastardi!“, to když mě vytáčejí, jako teď :-), když se snažím vypotit, opožděně, příspěvek na neděli.
Šmudlíčci jsou berňák a labik. Labika jsme našli, opuštěnýho, před osmi lety. Proto se ani nezastydím, když na něj křiknu „Bastarde! Vrátím tě tam, kde jsem tě našel!“ On stejně ví, že kecám.
Jo a taky mě čeká asi tucet koček. Ale to je taky trochu přehnaný. Z těch dvanácti na mě čeká tak akorát osm. Možná devět. Ty ostatní jsou tvrdí introverti. Ti snad nemají rádi kontakt ani sami se sebou.
Tak ho mastím po rychlostní komunikaci a poslouchám rádio. Oči se klíží. Ale vážně už bych to chtěl doklepnout až domů. Je to jen pár kilásků. Možná sedm, osm, co já vím. Ručička je na stosedmdesáti jak přišitá. Pak jsem picnul pravou nohou o pedál a zrušil tempomat. Přijde táhlá levá, pravá, malá levá a ostrá pravá. To na 170 není ani za sucha.
Octavia se pomalu, velmi pomalu začne zpomalovat. Milisekunda!Ty vole, že bych spal?! Řach! Prásk! Oči jak dva tenisáky. Pomalu brzdím. Něco se děje, něco šíleného. Zastavím a nadávám si, že jsem se na to nevykašlal. Auto bude zřejmě na srač…na šrot, jen zázrakem jsem ještě živej.
Pomalu vylejzám z auta. Levý, přední kolo je na ráfku. Guma nikde. Kurňa, pomyslím si, bez gumy to nepůjde. To jsem věděl už ve 14 letech :-), že ji musím mít s sebou. Ty vole, říkám si, teď je asi čas na srandičky.
Vyměnil, jsme rezervu, hodil trosky kola do kufru a krokem jedu k domovu. Už projíždím skrz sídliště, nedaleko bydliště. Vyklepanej z defektu při nějakejch 150. Tak pro jistotu jedu fakt okolo padesátky. A v tom mi skočí pod kola malej, zrzavej ušmudlanec kočičího rodu. Stojím na fleku. Však říkám, že jedu pomalu a jsem vyklepanej.
Vylezl jsem ven. Kouknu pod kola. Nic. Ani mastnej flek. Shejbnu se víc a čučím pod auto. Nikde nic. To už ležím na špinavým asfaltu a důkladně prohlížím prostor pod autem. Cvak. Něco, nebo někdo, mě seknul do tejla. Přímo doprostřed plešky. Vyhrabu se na všechny dvě a za krkem mi sedí. Ne, nabyla to vopice. Pod vlivem nejezdím zásadně. Sedělo tam kotě. To co hupslo pod kola.
Ty smrade, povídám, tak pojď. A tak šel. Vlezl do auta, jako by na mě čekal. Ten labik, tenkrát, taky jako by na mě čekal. Kdyby tak na mě čekal jackpot ve sportce, to by taky nebylo marný.
Za chvíli jsme byli doma.
Ten bastard byl plnej červů, a uši plný svrabu, a z vočí mu teklo. Tak jsme jezdili každý druhý den na veterinu. Doma jsme ho drželi v „karanténě“. Aby nechytila naše smečka nějaký fujtablíky. Po 14 dnech jsme toho hajzlíka, dle veterinářky absolutně zdravého, odčerveného, zbavivšího se parazitů, vpustili do smečky.
Stal se z něho predátor. Velkej šéf, kterýho miluje 12 koček z našeho tuctu a dva psi z naší smečky.
Jo a taky tehdy na mě čekala moje paní. A tu si ochočil jako první, hajzlík jeden.
Krásné vánoce všem, teda hlavně těm čtyřnohejm. Mají to "bastardi" dost těžký. :-)
Tomas Argo
Jak to vidím já. Aneb, radním 137 dní.
Pravda je, že dost blbě. Mám 2,5 dioptrie na čtení. Když zapomenu brýle, vidím prdlajs.
Tomas Argo
Tři měsíce v jiném světě. Aneb, potká mě schíza?
Ještě před rokem jsem byl plně zaměstnán v komerční sféře a ani náznakem jsem neuvažoval o kariéře politika. Neuměl jsem si představit proč politikům všechno trvá jak se říká lidově „jak lačnému ....“. Dnes už to vím, ale nechápu.
Tomas Argo
Vlajky vlajte a ty hudbo pěkně hraj.
Vyvěsit na Libereckou radnici vlajku Tibetu? Nevyvěsit na radnici nic?
Tomas Argo
Narušitel-poídka z kapsy mantlu starého trampa
Dřevěná lavice, trochu chladná noc na to, že je konec června. Uprostřed místnosti ohromná, vyhaslá, násypná kamna s litinovou hlavou a na ní nápis Fiĺakovo. Ve dveřích místnosti, jediném otvoru ven, dva vojáci. Každý v ruce ostře nabitou osmapadesátku, nataženou a odjištěnou.
Tomas Argo
Bloger V. Mikeska se ptá, tak tady je odpověď.
"Kam se poděl Zeman? Nedá mi to se nezeptat, kam se poděl náš nejlepší pan prezident, jeho excelence bojující za práva spodních 10ti miliónů ?"
Další články autora |
Atentát na Fica. Slovenského premiéra postřelili
Slovenského premiéra Roberta Fica ve středu postřelili. K incidentu došlo v obci Handlová před...
Fico je po operaci při vědomí. Ministr vnitra mluví o občanské válce
Slovenský premiér Robert Fico, který byl terčem atentátu, je po operaci při vědomí. S odkazem na...
Drahé a rezavé, řeší Ukrajinci zbraně z Česka. Ani nezaplatili, brání se firma
Premium České zbrojařské firmy patří dlouhou dobu mezi klíčové dodavatele pro ukrajinskou armádu i tamní...
Fica čekají nejtěžší hodiny, od smrti ho dělily centimetry, řekl Pellegrini
Zdravotní stav slovenského premiéra Roberta Fica je stabilizovaný, ale nadále vážný, řekl po...
Pozdrav z lůžka. Expert Antoš posílá po srážce s autem palec nahoru
Hokejový expert České televize Milan Antoš, kterého v neděli na cestě z O2 areny srazilo auto, se...
Vláda nedodrží Fialovy sliby, bojí se lékaři. Hrozí dalšími protesty
Zástupci zdravotnických odborů a lékařů se obávají, že vláda nedodrží sliby, které jim v listopadu...
Opilý muž vrhal po lidech v supermarketu pomeranče, na strážníka hodil botu
Pod palbou pomerančů se ocitli zákazníci brněnského supermarketu. Ovocnou spoušť měl na svědomí muž...
Za Třincem havarovalo osm aut, včetně nákladních. Provoz na Slovensko stojí
U Bystřice na Frýdecko-Místecku došlo v pondělí odpoledne k hromadné dopravní nehodě. Podle hasičů...
Místo na gymnázia chce resort děti posílat na lycea. Není jich ale dost
S poptávkou po všeobecném vzdělání by gymnáziím mohla ulevit lycea. Ministerstvo školství...
Rozdáváme samoopalovací fluid ZDARMA
Toužíte po dokonalé letní barvičce bez rizika spálení? Vyzkoušejte lehký přírodní samoopalovací krém na obličej i tělo od Manufaktury. Zapojte se...